Dnešní příběh a zamyšlení je možná trochu neveselé. Přesto bych ale chtěla, aby místo truchlení vzbudilo spíše odhodlání a naději.
Je to pár dní, volala mi klientka. Měla problém s kojením. Miminko pár dní staré, v porodnici ji mnoho (vůbec) nepomohly, aktuálně má zánět prsu, dostala antibiotika. Kojit by ale moc chtěla. Proto se domlouváme na osobní schůzku, vzhledem k mojí dovolené až na pozítří.
Po cestě domů volám klientce a chci se domluvit na přesném čase schůzky. Z toho, co se dozvídám, je mi ale hodně smutno a nebojím se říct, že jsem i v šoku. Klientka v mezičase měla obrovské bolesti a horečku, proto se vypravila do nemocnice znovu. Místo slov útěchy a podpory a vhodné léčby, jí prý nejprve lékařka, potom ještě primář zmáčkli prsa. Z bolavého nic neteklo a klientce tak bylo řečeno, že se s kojením bude akorát trápit, a bylo jí doporučeno laktaci ukončit!
Ano, čtete správně.
Místo přeléčení zánětu a podpory v kojení jí bylo sice formálně dáno na výběr, zda chce dál kojit nebo kojení ukončit, ale pokud to bylo formulováno tak, že pokud se rozhodne kojit, ať počítá s tím, že takovéhle problémy budou pokračovat nebo ať se na to celé vykašle a laktaci ukončí a bude mít klid, nezdá se mi, že by žena frustrovaná z neúspěšného kojení, navíc v obrovských bolestech měla mnoho sil zvolit jinak. Když jsme mluvily spolu, téměř plakala, ale vzhledem k tomu, že již brala léky na zastavení laktace a měla ovázaná prsa, rozhodla se v ukončení laktace vytrvat.
Je mi z toho smutno, moc smutno, málem jsem plakala za ní. Co se to v našem zdravotnictví děje? Jak je možné, že muž, lékař, primář, jedná se ženou takto necitlivě? Pokud kojení nerozumí, proč ji neodkáže na pomoc někoho, kdo tomu rozumí – tedy laktační poradkyně? V jeho kompetenci bylo léčit zánět, nikoliv ukončovat kojení, o což klientka vůbec nestála. Ona jen stála o pomoc v tom, aby mohla dál kojit své miminko. Dokonce říkala, že už je domluvená na schůze s laktační poradkyní. Přesto ji, ženu v obrovských bolestech a zoufalství, dokázal český zdravotník zviklat natolik, že se rozhodla pro takto drastické ukončení kojení, zcela zbytečné.
A proč to zde dnes píšu? Ne proto, abychom si stěžovaly na některé nekompetentní lékaře, ale proto, abychom si uvědomily, jak důležitá je informovanost. Pokud ženy budou mít dostatek informací o kojení, budou přesvědčené, že kojit chtějí, i kdyby to znamenalo překonávat překážky, které někdy mohou být dlouhodobé a někdy bolestivé (více o tom v e-booku Aby kojení nebolelo), budou vědět, na koho se v případě nouze obrátit, nebude už se stávat to, aby někdo jiný za ně, jako mávnutím kouzelného proutku, rozhodl, zda budou či nebudou, zda jsou schopné či nejsou schopné kojit své děťátko. Toto rozhodnutí totiž potom bude patřit pouze jim. A to je mé dnešní poselství a přání.
Milé ženy, připravte se na kojení ještě před porodem (Užitečné tipy jak se připravit na kojení ještě před příchodem miminka), najděte si svou laktační poradkyni a nenechte se zviklat. Pokud kojit chcete a jste správně přesvědčeny, že je to pro Vás i Vaše miminko to nejlepší, věřte, že s pomocí se dají všechny překážky překonat.
Moc bych si přála, aby kojení už nebylo zdrojem trápení, ale zdrojem lásky, výživy, blízkosti a naplnění ať už bříška nebo duše.
Zaregistrujte se a obdržíte je pravidelně přímo na Váš e-mail