Letos v létě jsem byla oslovena redaktorkou časopisu Maminka, jestli bych jim nenapsala něco o kojení po císařském řezu. S radostí jsem souhlasila. Protože prostoru však bylo velmi málo, přikládám Vám trochu rozšířenou verzi na otázky redaktorky Zuzany Granátové.
Na kojení před plánovaným císařským řezem je určitě vhodné se předem připravit, stejně tak jako je vhodné připravit se na kojení před jakýmkoliv porodem. Proto velmi doporučím, aby ženy vzaly zodpovědnost do svých rukou a tématu kojení se věnovaly a získávaly co nejvíce informací před porodem. Zejména při plánovaném císařském řezu jsou určitá specifika následného kojení. Při akutním císařském řezu, kdy porod začal spontánně, rozdíl v zahájení kojení nutně nemusí být, pokud se dodrží následné postupy podporující kojení.
Předporodní příprava tedy spočívá hlavně v získávání informací, a je na ženě, jakou formu zvolí, zda předporodní kurz zaměřený na kojení, osobní konzultaci, nebo třeba knihu. Já nabízím svým klientkám osobní konzultaci i řadu e-booků a online programů.
Tělo ženy se na kojení připravuje již během těhotenství. Za nástup laktace jsou zodpovědné hormonální změny během těhotenství, ale i během samotného porodu. Proto může být nástup laktace trochu jiný u plánovaného císařského řezu. Není ale třeba propadat panice, protože i při plánovaném císařském řezu se tělo ženy na kojení po porodu velmi rychle nastartuje.
V první řadě je dobré vědět, jak kojení funguje. Mateřské mléko se tvoří v mléčné žláze, odkud přechází do mlékovodů. Tvorba mléka je řízena souhrou mnoha hormonů, z nichž nejvýznamnější jsou vedle estrogenů a gestagenů, prolaktin a oxytocin.
Prolaktin ovlivňuje tvorbu mateřského mléka. Začíná se uplatňovat již od 2. trimestru těhotenství, kdy spouští tvorbu prvních kapek mleziva. Stoupá do 3 hodin po porodu, proto je velice důležité včasné přiložení miminka k prsu matky. Nejvíce prolaktinu se tvoří v noci, proto je důležité i noční kojení.
Oxytocin je hormon zodpovědný za vypuzovací reflex. Ovlivňuje tok mateřského mléka a tvoří se rychleji než prolaktin. Oxytocin působí dříve, tedy ještě než začne miminko sát a to díky dotekům, vzpomínkám nebo pohledu na dítě. Tento hormon ovlivňuje mateřské chování, zavinutí dělohy, a odloučení placenty, a je sám ovlivněn stresem. Čím klidnější jste, tím vyšší je vaše produkce oxytocinu.
Jako zásadní bych tedy vypíchla včasné přiložení děťátka na prsa matky okamžitě po porodu. I po porodu císařským řezem je možné a žádoucí miminko dát na tělo matky, ideálně ihned po porodu. Není potřeba miminko kamkoliv odnášet a separovat od maminky.
Separace maminky a děťátka je jedna z nejškodlivějších praktik a právě ona mnohdy zapříčiní to, že laktace nenastupuje tak, jak by měla. Miminko se samozřejmě položí výše na prsa, aby jizva mohla být ošetřena. Maminka s dítětem by měla zůstávat pokud možno v nepřetržitém kontaktu, ideálně kůže na kůži – to znamená, že miminko nebalíme do zavinovačky, ale jen lehce přikryjeme, pokud je potřeba. Kůže ženy, kde se jí miminko dotýká, by měla být také bez oblečení. Díky tomu nejen že dojde k posilování všech přirozených instinktů ženy i dítěte, ale nebudete potřebovat miminko zahřívat v inkubátoru, to vše zvládne mnohem lépe tělo maminky.
Miminko je schopné tzv. samopřisátí a velmi doporučuji, aby mohlo v klidu proběhnout. Při něm se totiž naplno mohou uplatnit všechny vrozené reflexy. O samopřisátí jsem detailně psala zde. Po císařském řezu nebude praktivovat v článku zmiňovaný brest crowl, ale i tak můžete nechat miminko samostatně přisát k prsu.
Dále je důležité kojení podle potřeb miminka, nikoliv přesně daných harmonogramů, což může znamenat kojení velmi často, průměrně 10-12x za den, vždy z obou prsou.
A hlavně je důležitá důvěra maminky, že je schopna své miminko zdárně kojit. To je asi ta nejdůležitější rada pro nastávající maminky.
Toto je podle mě docela nebezpečná myšlenka. Nemám ráda, když se maminkám předem vkládají do hlavy programy, že jim kojení nejspíše nepůjde. Není důvod, aby muselo být miminko po porodu císařským řezem nutně dokrmováno. Pokud se dodrží má doporučení výše, tedy miminko zůstane u své maminky, na jejím těle, bude mít možnost samopřisátí, i kdyby k němu nedošlo hned, ale až po několika hodinách, nebude omezované v kojení, k dokrmování nemusí vůbec dojít. Pokud k tomu přeci jen dojde, nejlepší je dokrm mateřským mlékem (klidně dárcovským) pomocí sondy přímo na prsu. Nejlépe poprosit laktační poradkyni, aby postup ukázala. Nejlepší je ovšem podpořit přímo kojení z prsu, které se neliší u přirozeného porodu a porodu císařským řezem. Jediný rozdíl může být v rychlosti nástupu laktace. Ale i pokud maminka mléko ještě nemá, je potřeba a velmi žádoucí, aby bylo miminko u prsu a mělo možnost trénovat přisátí. Rozhodně neporoučuji dokrmování z lahvičky a také podávání dudlíku. Oboje totiž může velmi pokazit schopnost miminka přisát se k bradavce, dudlík navíc potlačuje i signály, kterými miminko dává najevo připravenost ke kojení.
Vhodná by mohla být buď poloha na boku, kdy maminka i miminko leží, jsou otočeni na bok a přitisknuti k sobě bříškem nebo pak naopak poloha, kdy maminka je buď na zádech vleže nebo vpolosedě a miminko na ní leží jakoby napříč, opět bříškem k ní, ale tak, aby nožičkami nezasahovalo na jizvu.
Čaje na podporu laktace je vhodné pít, když je potřeba laktaci podpořit, ale můžete je pí i kdykoliv během kojení. Pokud se ženě prsa nalévají, až bolestivě, laktace nastoupila a není potřeba brát nějaké podpůrné prostředky. Je však ale potřeba dál dodržovat určité zásady kojení, které jsem podrobně sepsala právě v e-booku Jak na pohodové kojení, tak, aby se laktace vyladila co nejdříve do rovnováhy, kdy se prsa nebudou bolestivě nalévat, ale mléka bude dostatek.
Císařský řez tedy rozhodně není překážkou následného úspěšného kojení, jen je potřeba si u něj, možná ještě více než u přirozeného porodu dát pozor na správné techniky a postup při kojení.
Tady ještě najdete pdf článku ze zářijového čísla časopisu Maminka.
Podívejte se na můj online program
Zaregistrujte se a obdržíte je pravidelně přímo na Váš e-mail