Způsob porodu a také subjektivní porodní zkušenost ženy ovlivňuje úspěch zahájení kojení i celkovou délku kojení.
RNDr. Milada Řeháková, Ph.D.6.2. 2025Porod a kojení neodmyslitelně patří k sobě a podpora v obou těchto fázích patří ke komplexní péči o těhotnou/rodící/porodivší ženu v porodnicích.
O významu a důležitosti kojení bylo publikováno mnoho studií a dnes již nikdo nepochybuje o přínosech pro dítě ale i matku. Přesto jsou však statistiky kojení u nás nepříliš lichotivé.
V tomto článku bych se chtěla zaměřit na to, jak samotná porodní zkušenost a to jak objektivní, tedy způsob porodu, medikace, porodní a poporodní komplikace a následná raná poporodní péče, tak subjektivní vnímání ženy ohledně porodu i následné poporodní péče ovlivňují úspěšnost kojení.
Působím jako samostatná (tedy ne v porodnici či jiném zdravotnickém zařízení) laktační poradkyně, na kterou se ženy obrací nejčastěji z domova, po opuštění porodnice, někdy po několika dnech, týdnech či dokonce měsících. Za více než 10 let svojí praxe jsem vysledovala, že kořeny problémů v drtivě většině sahají až do samotných začátků kojení, do období těsně po porodu. Také vědecké studie potvrzují, že nejen způsob, kvalita i kvantita péče, které se ženě dostane v porodnici, způsob porodu a také to, jak žena svůj vlastní porod vnímá, tedy zda je její zkušenost pozitivní nebo spíše traumatická, ovlivňuje úspěšnost kojení, a to nejen na začátku ale dokonce po mnoho dalších týdnů a měsíců.
V naší republice máme skvělé výsledky, co se týče přeživších dětí a žen při porodu. Porod je však natolik důležitý proces a zároveň milník pro ženu i dítě, že je naprosto nedostatečné, aby přežití bylo jediným kritériem hodnocení úspěšnosti a kvality. Pro dítě je porod situace, která jej ovlivní po zbytek života a kromě životních funkcí se musíme zaměřovat také na psychické zdraví a všechny následky, které s sebou pozitivní nebo naopak negativní porodní zkušenost nese. Z hlediska matky je porod, tedy situace, kdy se skutečně stává matkou, obrovským životním zlomem. Pozitivní porodní zkušenost je pro ženu nesmírně posilující, traumatický porod na druhé straně s sebou nese mnoho negativní následků.
V tomto článku se zaměřuji na souvislost porodu (a subjektivního vnímání porodu) a kojení. Dostupná data však ukazují, že kojení je ovlivněno celou řadou faktorů, které jsou pod větší, menší či úplnou kontrolou personálu porodnice a mělo by tedy na ně v souvislosti s kojením být pamatováno.
U následujících faktorů byl prokázán vliv na kojení
Císařský řez
Studie ukázaly, že ženy, které porodí vaginálně, mají mnohem vyšší šanci úspěšného kojení, než ženy, jejichž porod proběhl císařských řezem. Výrazně horší výsledky kojení měly ženy po plánovaném císařském řezu než po akutním císařském řezu (Hobbs et al. 2016). Vliv má způsob porodu také do budoucna! Řada studií zjistila, že matky, které porodily vaginálně, měly vyšší míru kojení ve srovnání s těmi, které podstoupily sekci, a to v různých časových bodech, jako je zahájení kojení, propuštění z nemocnice, jeden měsíc, tři měsíce a šest měsíců po porodu (Hobbs et al. 2016, Ulfa et al. 2023).
Komplikace při porodu a použití nástrojů
Negativní efekt na kojení mělo také použití nástrojů – kleští a vakuového extraktoru – ženy, které prožily takový porod, měly větší pravděpodobnost brzkého ukončení kojení (Smith 2007).
Matky, které zažily komplikace při porodu, kojily významně kratší dobu než ty, které komplikace nezažily. Kromě císařského řezu také tíseň plodu, nepostupující porod a poporodní krvácení byly každý spojeny s kratší dobou kojení (Brown, Jordan 2013). U matek, které zažily komplikace, poporodní zranění a bolest, bylo pravděpodobnější, že ukončí kojení kvůli bolesti a obtížím než matky, které komplikace nezažily (Brown, Jordan 2013, Bourdillon 2020). Jinými slovy, matky, které prožily náročný a komplikovaný porod byly méně schopné snášet útrapy spojené s kojením a kojení předčasně ukončovaly.
Použití analgetik
Používání analgetik (epidurální analgesie, intramuskulární narkotická analgetika) snižuje pravděpodobnost plného kojení svého novorozence v prvních několika dnech po porodu a zvyšuje pravděpodobnost ukončení kojení během prvních 24 týdnů (Torvaldsen et al. 2006; Smith 2007; Forster, McLachlan 2007).
Subjektivní vnímání porodní zkušenosti
Co z vědeckých studií rovněž vyplývá, je vliv prožívání ženy a osobní subjektivní zkušenost z porodu na kojení. To je oblast, kde já osobně vnímám velký problém českých porodnic, je to téma opomíjené a často dokonce popírané, a rozhodně v této oblasti je veliký potenciál pro zlepšení. Existuje několik faktorů zodpovědných za traumatický porod, jako je porodnické násilí, komplikace v poporodním období a komplikace způsobené lékaři, invazivní porody, akutní císařské řezy, hospitalizace novorozence na jednotce intenzivní péče pro novorozence, předešlé traumatické životní události a problémy s duševním zdravím. Traumatický porod, ale také bolest, neempatický personál a nedostatečná podpora ženy, to vše způsobuje, že žena s menší pravděpodobností začne kojit, že bude hůře snášet bolest při kojení a že s větší pravděpodobností ukončí kojení dříve než žena s pozitivní porodní zkušeností. Matky, které mají lepší zkušenost s porodem, měly největší pravděpodobnost, že budou kojit, a to po delší dobu (více než 9 měsíců) (Bourdillon 2020; Davis, Sclafani 2022; Tzitiridou-Chatzopoulou et al. 2023). Duševní trauma během porodu je složité a multifaktoriální. Je proto nutné přijímat opatření jak k prevenci duševního traumatu během porodu, tak k provedení intervencí ke zvládání následků trauma na duševní zdraví matky a kojení, které je přímo ovlivněno (Tzitiridou-Chatzopoulou et al. 2023).
Pozitivní vliv na kojení měly tyto faktory
Včasné zahájení kojení po porodu, neoddělování novorozenců od matek, kontakt kůže na kůži
Děti v kontaktu kůže na kůži s matkami pláčou méně často, lépe dýchají a zůstávají teplejší než děti oddělené od svých matek. Také se instinktivně přisají k prsu a začnou se kojit. Pozitivní vliv těchto opatření na kojení byl prokázán také u matek po císařském řezu nebo matek novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností (Crenshaw, Amis 2004; Forster, McLachlan 2007; Hung, Berg 2011; Essa, Ismail 2015; Karimi et al. 2020, Tashina et al. 2021). Včasné zahájení kojení po porodu (do 120 minut) a kontakt kůže na kůži signifikantně souvisely s podílem matek, které kojí výhradně během svého pobytu v nemocnici, v jednom měsíci a ve čtyřech či šesti měsících po porodu (Nakao et al. 2008; Guala et al. 2017).
Laktační poradenství, podpora, pozitivní zkušenost
Laktační poradenství – tedy praktická pomoc s kojením, ale také podpora, povzbuzení a zvýšení sebevědomí matky výrazně zvyšují šance na kojení (Junior, Martinez 2007; Gharib et al. 2018; Ulfa et al. 2023). Matky, které měly pozitivní zkušenost s kojením na porodním oddělení a začaly kojit 2 až 3 dny po porodu, si lépe poradily s kojením než ty, jejichž zkušenost nebyla tak pozitivní a kojily později (Tarrka et al. 2005).
Podpora výhradního kojení v porodnici
Podpora výhradního kojení v porodnici, stejně tak jako následná podpora, nepodávání umělého mléka, ani jeho vzorků a nenabízení dudlíku také zvyšuje úspěšnost kojení (Karen et al. 2019).
Závěr
Kojení je důležité pro dítě i matku a je v zájmu celé společnosti, aby pokud možno všechny děti byly kojené. Jak je z vědeckých studií patrné, nezáleží pouze na vůli matky, ale to, zda kojení bude úspěšné a dlouhodobé, ovlivňuje do značné míry zkušenost z porodu a prvních dní v porodnici. A zde je obrovský potenciál pro zlepšení.
V článku jsem shrnula, jaká úskalí však na ženu v porodnici v otázkách kojení mohou číhat. Komplikace při porodu, použití analgesie, použití nástrojů nebo porod končící císařským řezem, předčasný porod, to vše komplikuje úspěšný začátek porodu. Neméně důležité je vnímání porodní zkušenosti samotnou ženou. Ženy s pozitivní porodní zkušeností mají vyšší pravděpodobnost úspěšného zahájení kojení, ale i dlouhodobého kojení než ženy po traumatickém porodu. To, jakým způsobem porod proběhl a jak jej žena vnímá, tak neovlivňuje pouze aktuální stav ženy a dítěte, ale má vliv také na kojení a tím zprostředkovaně, na životy obou dvou po několik dalších měsíců či let.
Naštěstí existuje celá řada jednoduchých, avšak bohužel stále ještě ne samozřejmých kroků, u nichž byl prokázán pozitivní vliv na kojení a které jsou proveditelné (téměř) vždy a za každých okolností. Mezi ně patří zejména nepřetržitý kontakt matky a novorozence ideálně kontakt na kůži, podpora včasného zahájení kojení do 120 minut od porodu, kvalifikovaná pomoc laktačních poradkyň a poskytování informací ohledně kojení a v neposlední řadě empatická podpora a povzbuzování (zvyšování sebevědomí) matky. Tato podpora by měla být poskytována všem matkám a novorozencům, ale je zejména důležité, aby právě ženy s vyšším rizikem ukončení kojení dostávaly zvýšenou pozornost a odpovídající a kvalifikovanou pomoc a podporu kojení přednostně.
Podpora matek k výhradnímu kojení v nemocnici a snižování dárcovských balíčků obsahujících dudlíky a umělé mléko mohou být dalšími oblastmi, na které se porodnice mohou zaměřit k zvýšení úspěšnosti kojení.
Článek byl sepsán za podpory APODAC (www.apodac.org)
Odborné zdroje:
Získejte pravidelný přísun tipů a podpory ke kojení a péči o miminko
Zaregistrujte se a obdržíte je pravidelně přímo na Váš e-mail
"Malý/velký zázrak a příběh o naději: Jak dvě miminka překonala obtíže s přisátím a nakonec se po několika týdnech poprvé přisála
„Některé případy jsou těžší než jiné, ale tyhle dva byly moje doposud…
Jak uchovat mateřské mléko: nejlepší tipy a triky
Mateřské mléko je pro novorozence a kojence neocenitelným zdrojem výživy. Ale jak…
-
-
-
-
Dokážu rozkojit každou ženu, která... 23.5.2023 -
-
-