Když kojení způsobuje nepříjemné pocity, úzkosti, nevolnost…

Způsobuje Vám kojení nepříjemné pocity?

Dost možná za tím je syndrom D-MER.

O co se přesně jedná?

Dysphoric Milk-Ejection Reflex  (D-MER) v překladu vlastně říká, že spouštění mléka způsobuje u ženy dysforii, což je opak euforie, tedy rozmrzelost, nepříjemné pocity, nepohodu, až stavy úzkosti či paniku.

Jedná se o stav, který není přirozený. V přirozeném procesu kojení se nám naopak vyplavují hormony, které způsobují, že je kojení ženě velmi příjemné, právě proto, aby se mu věnovala co nejvíce. Ovšem někdy se i v přirozených procesech stane chyba.

Tyto stavy se můžou objevovat s různou intenzitou, někdy trvají nepříjemné pocity pár minut po spuštění mléka, někdy jsou tak závažné, že žena nedokáže kojit a musí odstavit.

Ne vždy je kojení příjemné, obzvlášť pokud se potýkáte s bolestí nebo jinými problémy, syndrom D-MER je však velmi výjimečný specifický stav, skutečně hormonální porucha. Nepříjemné stavy přichází náhle, jako vlna, jakmile žena začne kojit, většinou hned po několika vteřinách a trvají cca 10 min. Ženy uvádějí nevolnost, neklid, smutek, naštvanost ale i stavy úzkosti a paniky.

Jedná se o něco jiného než je poporodní deprese, tyto stavy jsou skutečně spojeny s vypuzováním mléka během kojení nebo i odstříkávání.

Někdy to trvá pár dní, jindy pár týdnů či dokonce po celou dobu kojení.

Např. Veronika ve facebookové skupince Umění kojení – podpůrná skupinka uvádí: Obě děti jsem kojila přibližně 4 měsíce … U dcery všechno vypadalo super, krásné přibírala už v porodnici jsem neměla problém s kojením. Ale přišel cca 3 měsíc kojení a začal ten problém. Dcera se přisala k prsu a okamžitě jsem začala mít strašné deprese , nepříjemný pocit bezcennosti , bylo mi na zvracení a úzkost . Vše bylo jen během kojení , když jsem malou dokojila vše bylo zase dobré žádné depky nic .

Nebo Nikola: Tenhle pocit jsem měla po porodu a absolutně jsem netušila, proč se to děje. Malé jsou necelé 4 měsíce a občas se mi to vrací, divný pocit na začátku kojení, ale pak to odezní.

Během procesu kojení se uplatňují dva důležité hormony – prolaktin a oxytocin. Za normálních okolností je to právě oxytocin, který je zodpovědný za vypuzování mléka, ale také za pocity pohody, uvolnění a láskyplného napojení na miminko. U syndrom D-MER však dochází k tomu, že oxytocin tyto pocity u matky neaktivuje, ale naopak aktivuje reakci boje, ochrany, která je sice součástí péče o miminko, ale pouze v situacích, kdy existuje skutečné ohrožení. Tady však došlo k chybě a stav ohrožení je aktivován při každém kojení místo pocitu uvolnění. Vědci přesně nevědí, jak tento syndrom vzniká, možná jako následek traumatu či silného přechozího stresu, např. v těhotenství nebo při porodu.

Jaká je pomoc?

Zvýšení pocitu bezpečí

Protože o syndromu stále ještě není mnoho jednoznačných výzkumů, jedná se jen o doporučení, co by mohlo fungovat. Vzhledem k tomu, že stav, který kojící matka zažívá, tedy začátek kojení a vypuzení oxytocinu, je spojen se zvýšeným stresem, což je opačná reakce, než vypuzení oxytocinu normálně způsobuje, je potřeba pracovat na tom, aby se tato asociace – tedy kojení-oxytocin-stres, opět změnila na normální stav, tedy kojení-oxytocin-pohoda. Z tohoto hlediska je důležité, aby žena cíleně pracovala na snížení stresu, aby byla obklopena milujícím a klidným prostředím, kde se cítí v bezpečí a byly odstraněny všechny nežádoucí vlivy (včetně lidí, kteří v ní pocit nebezpečí a nepohody vzbuzují, i kdyby se mělo jednat o nemocniční personál). Cílem je totiž zvrátit tuto neadekvátní stresovou reakci.

Kontakt kůže na kůži

Kontakt s nahým miminkem na nahé kůži, označovaný jako kůže na kůži – skin to skin, je velmi léčivý v mnoha ohledech. Dochází při něm ke zvyšování hladiny oxytocinu (to potřebujeme), ale zároveň upokojení, uklidnění a to jak na straně maminky, tak dítěte, což zase obratem uklidňuje maminku. Kontakt kůže na kůži dokáže velmi účinně uklidňovat stres po náročném porodu. Stejně tak uvolňující jsou i masáže a hlazení.

Z tohoto důvodu se kontakt kůže na kůži, hlazení, mazlení zdá být jako nejúčinnější nástroj při D-MER, protože pomáhá znovu uklidnit maminku a navodit jí pocit bezpečí ve spojitosti se zvyšováním hladiny oxytocinu. (Jedinou výjimkou jsou ženy s výraznou traumatickou zkušeností, kde i toto může spustit negativní reakce a je třeba pečlivě sledovat).

Všímavost – mindfulness

Všímavá pozornost, věnovaná vlastním symptomům, může také pomoct. Pozorujeme, co se v nás odehrává, tady a teď, soustředíme se na dech, ale nepoddáváme se úzkosti a víme, že tento stav za chvíli zase pomine. Uklidňujeme se a navozujeme si pocit bezpečí. Mnohdy pomůže už jen to uvědomění, co to je za stav a proč přichází a že v tom nejsem sama, ale zažívají to i jiné ženy, a dokonce to má i jako syndrom jméno 🙂

Příjemné okolí

Okolí, kde se maminky cítí dobře a bezpečně, je velmi důležité. Příjemné prostředí, jemná hudba, která maminku uklidňuje, teplo, příjemné místo k sednutí nebo lehnutí, něco hezkého, na co se může dívat apod.

Výživa

Svoji roli hraje i inzulín a jeho fluktuace při stravě bohaté na sacharidy, pomáhá tedy jíst stravu zaměřenou více na proteiny a méně na sacharidy.

Shrnutí

Pro ženy trpící syndrome D-MER je klíčové, aby přeprogramovaly svoji stresovou reakci, která následuje při vypuzení oxytocinu při spouštění mléka. Takové žena je pak ve vysoce vypjaté stresové reakci, místo toho, aby ji naopak oxytocin uvolňoval a navozoval stavy pohody. K takovému přeprogramování pomáhá klidné a příjemné prostředí, pečující osoba, které dodává pocit bezpečí, masáže a hodně kontaktu s miminkem kůže na kůži. Je dobré se zaměřit také na techniky mindfulness, kdy pozorujeme symptomy, zaměřujeme se na dech a víme, že nepříjemné pocity brzy odezní. Důležitá je výživa s dostatečným množstvím proteinů a stabilizovaná hladina inzulínu.

Zdroj: Uvnas-Moberg, Kerstin, and Kathleen Kendall-Tackett. „The Mystery of D-MER: What Can Hormonal Research Tell Us About Dysphoric Milk-Ejection Reflex?.“ Clinical Lactation 9.1 (2018): 23-29.

Pokud se s něčím takovým potýkáte, ráda Vám budu nápomocna v individuálním poradenství – kontaktovat mě můžete zde.