Jak se ne/kojí v Česku

V poslední době jsme mohli hodně slyšet o tom, jak se vlastně kojí v Česku. Pojďme se tedy podívat, jaká situace ohledně kojení či nekojení u nás je. Je to dobré nebo špatné?

Návrat ke kojení – moderní trend anebo návrat zdravého rozumu?

Občas slýchám, že kojení je jakýmsi moderním trendem. Že je propagované všude a ze všech stran a kdo nekojí, je považován za špatnou matku. Ale pojďme se podívat, jak to opravdu je, i když to „opravdu“ bude stejně hodně subjektivní. Je kojení opravdu moderním trendem? Nejedná se spíš návrat ke zdravému rozumu a přirozené péči o dítě generace, která vyrostla na Sunaru? A je opravdu dneska kojených dětí tolik anebo to ve skutečnosti není tak slavné?

Na úvod bych chtěla zdůraznit, že já považuji kojení za jeden ze základních článků péče o dítě. Neznamená to, že soudím maminky, které z jakýchkoliv důvodů nekojí, to ne. Ale myslím si, že kojení je ve vývoji miminka i batolete důležité a mělo by tak na něj být nahlíženo a ženy by měly dostávat co největší podporu ze svého okolí, aby mohly úspěšně kojit. Ono totiž nejde jen o to, jakým způsobem se čím se dítě nakrmí, kojení zahrnuje mnohem více – dítěti přináší uklidnění, pocit bezpečí, napojení na maminku, dokáže ulevit od bolesti. I co se složení samotného mléka týče, je nesrovnatelné s tím umělým a kojení má mnoho zdravotních benefitů pro miminko ale i samotnou maminku. Více jsem o tom psala zde. Z těchto všech důvodů kojení velmi fandím a osobně si myslím, že kojených dětí je u nás pořád žalostně málo.

Pojďme se tedy podívat na konkrétní data.

Poměr plně kojených novorozenců při propuštění z porodnice v České republice v podledních letech rok od roku klesá. V roce 2003 odcházelo z porodnic více než 90 % plně kojených dětí. Podíl plně kojených dětí se však od té doby stále snižuje, v roce 2015 klesl na 81,4 %.

Dopady tohoto trendu jsou jednoznačně negativní a to z pohledu zvýšeného rizika chorob u dětí i jejich matek i u finanční zátěže pro rodiny nekojených dětí za umělou výživu (umělá výživa se může vyšplhat na 1000-2500Kč měsíčně), potažmo pro zdravotní pojišťovny za zvýšené náklady za zdravotní péči, nemluvě o zátěži pro životní prostředí.

UNICEF a WHO doporučují deset kroků k podpoře kojení, kterými by se porodnice měly řídit. Takové porodnice získávají certifikát Baby Friendly Hospital Initiative. V Česku nepatří mezi baby friendly všechny porodnice a jak ukazují průzkumy mezi maminkami, které v daných porodnicích rodily, zdaleka ne všechny porodnice honosící se daným certifikátem, opravdu k podpoře kojení přistupují zodpovědně.

Jaké jsou kroky, které porodnice musí splňovat a také aktuální seznam najdete v e-booku Užitečné tipy jak se připravit na kojení ještě před příchodem miminka.

Organizace Šestinedělky nedávno publikovala výsledky svého průzkumu ohledně podpory kojení v českých porodnicích. Výzkum spočíval ve shromáždění výpovědí téměř 4 tisíc matek.

Cílem průzkumu tedy bylo zjistit pohled matek na podporu kojení v českých porodnicích v období let 2014 až 2017. Z výsledků průzkumu je ovšem zřejmé, že podpora kojení v českých porodnicích přinejmenším pokulhává.

Pro úspěšný začátek kojení je důležitý bezprostřední, nepřerušovaný a dostatečně dlouhý poporodní kontakt kůže na kůži dítěte s matkou. Ten však v českých porodnicích stále ještě není normou, jak potvrzuje 60% respondentek, jimž se ho nedostalo. 80% z nich vůbec nebylo o důležitosti takového kontaktu informováno.

Podle Globálních kritérií WHO by z náhodně vybraných kojících matek (včetně těch po císařském řezu) mělo alespoň 80 % z nich potvrdit, že jim personál nabídl do 6 hodin po porodu další pomoc s kojením. Přesto však potvrdilo včasnou další pomoc jen 58 % žen.

Obrovským problémem a nešvarem českých porodnic je podle mého podávání dokrmu umělým mlékem i v případech, kdy to není lékařsky indikováno. Dokrm podle průzkumu dostávaly 2 z 5 dětí, 2 z 10 dětí dokonce bez souhlasu rodičů, což je obrovské číslo. 15% maminek dokonce uvedlo, že byly pod nátlakem personálu ohledně dokrmování.

Přitom zavedení dokrmu doslova brání rozběhnutí přirozené laktace a maminky pak následně musí řešit, jak navýšit laktaci tak, aby měly dostatek mléka pro své miminko. A protože to je časté téma i klientek, které přicházejí do mé poradny, napsala jsem na toto téma samostatný e-book 20+1 kroků jak podpořit laktaci a zvýšit tvorbu mléka již za 2 dny, aby už se žádná žena s tímto problémem nemusela trápit.

Já osobně si nedovedu představit, že by mě od mých dětí někdo po porodu oddělil, byť jen na malou chvilku. Maminka a miminko patří k sobě a pokud spolu být nemohou, dítě má dostat tatínek nebo jiný doprovod rodičky. Nepřipadá mi vhodné běžně oddělovat matky od svých dětí a dost často vedu na toto téma diskuzi a dozvídám se, že už se to přece tak u nás nedělá. A ejhle, průzkum prokázal, že oddělena od svých dětí byla více než polovina maminek z průzkumu a to jak po příchodu z porodního sálu, tak na noc! Jak je to možné a proč se to děje? Na to asi odpověď jen tak nezískám.

Ale Vám, co se na porod miminka teprve chystáte, doporučuji, nenechte se oddělit od svých miminek. Vzájemná blízkost prospěje Vám oběma, prospěje co nejlepšímu startu kojení a vůbec následné péče o miminko. Je to opravdu důležité, stejně jako co nejtěsnější kontakt, ideálně kůže na kůži v následujících dnech. Nenechte se natlačit do toho, že miminko nesmí ležet u Vás, pokud budete cítit, že ho u sebe mít chcete. Máte na to nárok, stejně tak jako Vaše miminko.

Jak v reakci na výsledky průzkumu uvedla Unie porodních asistentek (UNIPA) „Téměř žádná nemocnice nedodržuje 10 kroků k úspěšnému kojení, a to i přesto, že je držitelem certifikátu BFHI. Ve většině porodnic nejsou dodržovány body č. 6, 7, 8 a 9. To znamená, že první volbou při nutnosti dokrmování je umělé mléko místo mateřského, děti jsou od matek oddělovány ihned po porodu, není podporováno kojení dle potřeb dítěte, matkám se vnucuje tříhodinový interval mezi kojeními a z toho plyne nutnost používání dudlíků a šidítek.“ (zdroj).

Podle mě jsou výsledky průzkumu alarmující. Porodnice, která získá certifikát za dodržování určitých kritérií, by je podle mého měla dodržovat. A to se, jak je vidět a jak také já vidím u svých klientek, neděje. Drtivá většina problémů, se kterými za mnou do poradny klientky přicházejí, vznikla a nebo by se při nejmenším dala vyřešit v porodnici.

A proto má rada – získejte si informaci o správném začátku a následném pokračování kojení sama již před porodem. Zajistěte si kontakt na laktační poradkyni, na kterou se budete moci v případě nutnosti obrátit. Já Vám tuto podporu nabízím ve svém e-booku zdarma Užitečné tipy jak se připravit na kojení ještě před příchodem miminka.

Jak je to s kojením v dalších měsících?

Ale kojení není jen záležitostí několika dní po porodu. Přestože z českých porodnic odchází 80% kojených dětí, v dalších měsících tento podíl klesá.

„ Pozorujeme sice patrný pozitivní trend zvyšujícího se počtu dětí kojených alespoň šest měsíců, i když není uvedeno, zda jsou děti kojeny plně. Z dat ale bohužel vyplývá, že téměř 40 % dětí není kojeno ani půl roku. A to je dle mého názoru údaj, který ukazuje, že ve snaze o podporu kojení nejsme úspěšní“ (uvádí opět UNIPA).

Přitom Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení po dobu 6 měsíců a následné kojení alespoň do 2 let věku dítěte.

A dlouhodobé kojení je další téma, kterému by se u nás zasloužilo se věnovat.

A co Vy? Budu ráda, když se se mnou podělíte o své zkušenosti z porodnic a nebo zkušenosti s dlouhodobým kojením. Třeba na facebooku 🙂