Dnes si vezmu na paškál v nadpisu zmiňované „pomocníky“ a ukážu Vám svůj pohled na ně a na jejich používání.

Kterým začneme? Asi dudlíkem. Možná Vás ani nenapadne, že by na jeho použití mohlo být něco špatně. Vždyť přece dudlík používají všichni, nebo ne?

Dudlík

Dudlík je silikonová náhražka bradavky. Nic víc. Je to náhražka. A jako na náhražku bychom na něj měly pohlížet. V momentě, kdy se miminko narodí, má vrozený sací reflex, reflexy, díky kterým vyhledává bradavku a umí se přisát. Ovšem přisát se na konkrétní bradavku svojí maminky se musí naučit. Každá žena má prsa jiná a jiné i bradavky a miminko v bříšku tudíž na ně nemůže být dopředu připravené. Ale učí se to hned prvním přisátím a potom s každým následujícím se mu tato dovednost upevňuje.

Co se stane ve chvíli, kdy mu dáme do pusy gumovou náhražku, která navíc velikostí a tvarem maminčinu bradavku zas tak nepřipomíná? Miminko bude minimálně zmatené. Jeho proces učení se přisátí se tak může úplně rozhodit. Jednou dostane do pusy bradavku gumovou, která je větší, měkčí, lépe se drží, ale nic z ní neteče a jednou ho maminka bude přikládat na tu svoji. A tady máme na problém zaděláno.

Období šestinedělí je opravdu důležitým obdobím. Dříve se velmi dodržovalo, zejména proto, že tělo ženy se po porodu dostává do původního stavu, ale také proto, že maminka a její děťátko se spolu seznamují a učí se spolu fungovat. A k tomu patří samozřejmě i kojení, které je pokračováním intimního spojení, které spolu zažívaly v době těhotenství. Je proto více než důležité minimálně po dobu šestinedělí miminku nedávat do pusinky žádnou náhražku maminčiny bradavky.

Píšu minimálně po dobu šestinedělí, protože je potřeba mít na paměti, že i podání dudlíku v pozdějším věku může zapříčinit problémy s přisáváním a pokazit tak kojení.

Dudlík je někdy také nazývaný šidítko. A tam už se dostáváme k jádru pudla. Šidítko. My chceme tedy někoho ošidit. Miminko? Sebe?

K čemu vlastně dudlík používáme. Nejčastěji ho maminky, tatínkové či babičky používají v situacích, kdy miminko pláče. Je to nejjednodušší způsob, jak děťátko uklidnit. Doslova mu zacpat pusinku. Některá miminka, a troufám si říct, že jich je většina, dostanou dudlík už v porodnici. A to podle mě není nejlepší řešení. Proč?

Šidíme tak vlastně nejvíc samy sebe, protože místo, abychom se napojily na miminko a na jeho potřeby, jeho komunikaci, zaplácneme mu pusinku a myslíme si, že problém je vyřešen. My ale nemůžeme mít problém vyřešen, pokud vůbec nevíme, v čem problém je, proč vlastně to naše děťátko pláče. A to si myslím, že je velkým problémem při použití dudlíku, postupné vzájemné odcizování a potlačování potřeb miminka. Miminko se navíc učí upokojit se pomocí této věci místo v náruči milující osoby.

Dudlík miminku uspokojuje potřebu sání. Ovšem v těchto chvílích lépe poslouží, pokud ho maminka přiloží k prsu a nakojí ho. Občas maminky nerady vidí, že miminko na prsu nepije, ale jen dudlá a ony nechtějí sloužit jako „živý dudlík“. Ale i k tomu je kojení, není to nic, co bychom miminku neměly dopřát, pokud je dobře napité, ještě si podudlá. Nezapomeňte – dudlík je jen náhražka nikoliv naopak.

Pokud miminko trápí cokoliv jiného a cumlání dudlíku jen převede jeho pozornost a tak ho uklidní, nikdy se nedozvíme, co bylo vlastně za problém. V situacích, kdy si už opravdu nevíte rady, je lepší miminku dát žužlat svůj prst, na kterém se uklidní, a za chvíli ho vyndáte, než ho nechat s dudlíkem v puse.

Některé děti s dudlíkem usínají. Dokonce jsou děti, které mají jeden v pusince a další dva v ručičkách. Vypadá to nevinně, a pokud se miminko netrápí s kojení, může to tak i být. Ale znovu zdůrazňuji, i jediné podání dudlíku může způsobit pěknou paseku s kojením.

Navíc kvůli používání dudlíku tráví miminko postupně méně a méně času u prsu a dochází k poklesu laktace. Lepší je s ním tedy vůbec nezačínat.

Pokud už jste začaly a trápíte se s kojením, rychle pryč s ním do koše. Pokud už u Vás k poklesu laktace došlo nebo se dost mlíčka ještě nevytvořilo, řešení najdete na této stránce. A pokud patříte k těm, které dudlík používáte a úspěšně kojíte, ano, máte štěstí. Rozhodně to ale neznamená, že dudlík kojení nemůže neovlivňovat. Ale po několika pročtených bouřlivých diskuzích zastánkyň a odpůrkyň dudlíku nebudu zastírat, že existují miminka, která mají dudlík a úspěšně se kojí, dokonce dalších několik měsíců i let.

Lahvička

Lahvička patří do stejně kategorie jako dudlík a platí pro ni vše výše uvedené. S tím rozdílem, že z ní teče mléko. O to je situace možná ještě rizikovější, protože sání z lahvičky je obecně snazší a miminko u něho zapojuje jiné svaly než u sání z prsu. Pokud tedy sáhnete po lahvičce jako způsobu jak dokrmit miminko, které nemůžete nakojit, opět se zkuste zamyslet, jestli není lepší volba.

Pokud máte miminko a to se nepřisává, můžete ho dokrmit vlastním odstříkaným mlékem, ale z výše uvedených důvodu jinak, než lahvičkou. Sání ze stříkačky po prstu také není ideální volbou, i když přeci jen lepší. Nejlepší volbou je dokrmení cévkou na prsu nebo pohárkem.

Co byste si tedy z dnešního článku měla odnést? Snažme se do kojení zasahovat co nejméně a dětem do pusinky nepodávat nic, co tam nepatří, v podobě silikonových náhražek. Miminka jsou evolučně vybavena instinkty, jak se přisát na maminčina prsa a je potřeba je v tom podpořit, nikoliv jim jejich snahu podkopávat 🙂 Pokud se trápíte s kojením a některé z výše uvedených pomocníků používáte, je na čase se jich zbavit, hned a bez milosti.

A pokud už se trápíte s nedostatkem mléka, ať už vlivem používání dudlíku či z jiného důvodu, doporučuji online program 20+1 kroků jak podpořit laktaci a zvýšit tvorbu mléka již za 2 dny.